Jakým přesvědčením důvěřuji ve své praxi, a která vnímám, když jsem s druhým v kontaktu:

  • Změna je možná vždy.
  • Naděje je zjevnou a nedílnou součástí procesu změny.
  • Zdravý lidský vztah stojí na rovnocennosti.
  • Nemůžeme změnit minulost. Můžeme změnit její dopad na nás.
  • Přijetí a ocenění našich minulých krůčků kupředu zvyšuje naši schopnost zvládat přítomnost.
  • Terapie se má zaměřit na zdraví a možnosti ne na patologii.
  • Většina lidí volí to, co zná, namísto pohodlí, zvláště ve stresových situacích.
  • Naše pocity patří nám. Všechny.
  • Jedním z cílů na naší cestě k celistvosti je přijmout rodiče jako lidi a setkávat se s nimi na úrovni lidství, nikoliv na úrovni rolí.
  • Lidé jsou od podstaty dobří. Na to, aby se spojili a ocenili svou vlastní hodnotu, musí nalézt svůj vnitřní poklad.
  • Lidé se sjednocují na základě podobnosti a rostou na základě rozdílnosti.
  • Rodiče dělají věci tak, jak v danou chvíli nejlépe dovedou.
  • Zdravý lidský vztah stojí na rovnocennosti.
  • Máme možnost volby – především ve smyslu vědomé odpovědi na stres namísto pouhého reagování na situaci.
  • Všichni jsme projevem téže Životní síly.
  • Problém není problém, coping je problém.
  • Coping je projevem úrovně naší vlastní hodnoty. Vyšší sebehodnocení znamená plnější coping.
  • Všichni máme své vnitřní zdroje potřebné k úspěšnému „zacházení se sebou“ a růstu.
  • Hlavním cílem terapie je stát se tím, kdo za sebe rozhoduje.
  • Rodiče opakují rodinné vzorce, které dostali jako děti, a to i přesto, že jsou tyto vzorce často disfunkční.
  • Hlavním cílem terapie je kongruence a vysoká sebeúcta.

(vycházím přesvědčení V. Satirové)

pozn.coping - copingové vzoce jsou tzv. obranné nebo sebezáchovné mechanismy. Ve stresu se projevují ve čtyřech sebezáchovných pozicích (komunikační vzorce - usmiřující, obviňující, rozumující, rušící). Jako symptomy stresu jsou tyto pozice disfunkčním řešením konfliktu na hlubší úrovni. nabízejí ochranu a způsob přežití  a naučili jsme se jako malé děti. Hovoří také o tom, jak člověk sám sebe ve vztahu k ostatním vnímá, jak vnímá druhé a kontext. V terapeutickém procesu můžeme napomoci, si tyto mechanismy uvědomit a změnit (transformovat).

 

Řídím se etickými zásadami:

  • České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP
  • Etickým kodexem sociálních pracovníků
  • Mlčenlivost a lidská morálka.